top of page
Vyhledat
  • Obrázek autoraLove Boa Vista z.s.

KONTEJNER I. kapitola I. Nejdříve poděkování..

Před dávnými a dávnými časy, kdy bylo normální cestovat a nenosit roušky, jsem na Kapverdy jezdívala pravidelně, jak pracovní povinnosti dovolily, zhruba co pět až sedm týdnů. Poprvé to byly čtyři kufry, pak šest kufrů, pak sedm kufrů a kočárek, pak přišly na řadu hokejové tašky a kufry a vychytaný systém, jak poskládat vše na jeden vozík, levačkou se přimáčknout k vozíku a tlačit ho kupředu a pravačkou táhnout další 4kufry svázané popruhem, a k tomu na zádech batoh se svou mobilní kanceláří narvaný k prasknutí.

Základem úspěchu bylo přijet fakt včas, mít připravenou malou svačinku pro pána

z Goparking.cz, který pak ochotně pomohl s nakládkou na parkovišti, vykládkou na letišti a když to bylo jen trochu možné, za škvarkovou placku mě vyložil přímo před odletovou halou, čímž mi ušetřil slalom mezi Číňany v příletové hale, kteří tou dobou akorát přistáli a v hale tou dobou nebývalo k hnutí.

Samozřejmě žertuji, věřím, že by mi pánové pomohli i bez škvarkovek, ale byla jsem ráda, že jim mohu aspoň maličko oplatit jejich pomoc a ochotu.

Když se někdo rozhodl cestovat se mnou, byli jsme rázem na 13-14ti zavazadlech, čímž se již na letišti stal z naší cesty nezapomenutelný zážitek


Naposledy jsem takhle letěla v únoru 2020 a tentokrát jsem jeden kufr výjimečně obsadila i svými věcmi – respektive svatebními šaty a oblekem pro mého nastávajícího manžela, který se v mém životě objevil jako „přidaná hodnota“ mých charitativních aktivit . Svatbu jsme měli 20.2., 25.2. jsem (jako vždy) ronila na letišti slzy a manžel mě uklidňoval, že za pět týdnů se zase vidíme, on mezitím začne zařizovat vízum, abychom co nejvíce času mohli trávit společně, částečně v ČR a částečně na Kapverdách, a vše bude sluncem zalité... Ani jeden z nás v té chvíli netušil, že se neuvidíme dlouhých 8 měsíců a že nebude síly, která by umožnila být spolu.

Stejně jako v Čechách i na Kapverdách nastal lockdown. V ulicích Sal Rei (hlavní město Boa Visty) hlídkovala armáda, pohyb mimo domov byl možný pouze při cestě na nákup potravin a léků a do zaměstnání (o to ale 80% lidí přišlo).

Uzavřeli se i veškeré úřady, manžel si tedy nemohl ani vyřídit nový občanský průkaz, ani zažádat o pas (to se podařilo až v červnu a s expresním příplatkem se pasu dočkal v září!!!). Bez pasu nebyla šance dostat manžela do Evropy, jiné než repatriační lety tenkrát nelétaly a také jsem měla pracovní povinnosti, tedy ani varianta, že bych já přiletěla na Kapverdy nebyla reálná..


Karanténa byla pro všechny náročná a dlouhá. V ČR máme alespoň obvykle ložnici oddělenou od obýváku a děti svůj pokojíček se spoustou hraček, Netflix, neomezený (a stabilní) internet za hubičku, Ambiente domů a rohlik.cz, ale v Africe často v jednom pokoji 10m2 žila šestičlenná rodina, bez tekoucí vody, s elektřinou pár hodin denně a bez peněz na jídlo..

Uklidňovaly mě obrázky trajektů plných krásného ovoce a zeleniny, pytlů rýže, těstovin, mouky, cukru a luštěnin, které věnovaly místní hotely, nebo velkoobchody, které je zásobují. Když jsem na facebookových stránkách místní radnice viděla nabalené tašky s potravinami připravené k rozvozu obyvatelům, byla jsem nadšená, jak se až překvapivě místní samospráva spolu s hotely o obyvatele ostrova skvěle stará a nenechá je na holičkách..

Jeden den, druhý den, třetí den jsem bombardovala manžela dotazy, jestli už někdo dostal ty krásné tašky plné jídla, protože na Kapverdách je velké vlhko, vše velmi rychle plesniví, bylo mi jasné, že potraviny dlouho nepřežijí...., začala jsem bombardovat dotazy všechny kapverdské kamarády a rodiny, které dlouhodobě podporuji a všichni mě ujistili, že se k nim žádné potravinové balíčky nedostaly.

Dobrý den, sundejte si ty růžové brýle, madam!

Kde skončilo to krásné ovoce a jídlo z fotek těžko říct, nebylo to ovšem u těch, kteří to nejvíce potřebovali..

Manžela jsem tak dlouho prudila svými dotazy, jak je možné, potravinové balíčky se nedostaly k lidem, kteří je potřebují, až se rozhodl se zapojit do aktivit místní organizace podporující především lidi v chudinské čtvrti Barraca, aby viděl na vlastní oči, jak pomoc probíhá a také co je nejvíce potřeba. Organizace začala tím, že rozvážela lidem vodu, každá domácnost dostávala 120litrů vody na týden zdarma.

To nejmenší, co jsem mohla udělat, bylo zaplatit pár cisteren vody a poradit, jak komunikovat a založit sbírku na platformě gofundme.com, díky čemuž následně organizace začala distribuovat i potravinové balíčky. Momentálně se tato organizace hodně věnuje dětem a mládeži v chudinské čtvrti a také shání peníze na kontejner, aby dopravili pomoc především od portugalských dárců. Do chudinské čtvrti proudí nejvíce pomoci, i proto jsem se z Barracy trochu stáhla a rozhodla pomáhat více tam, kam dobročinné organizace zabloudí spíše nahodile – především městečkům Bofareira a Povoaçao Velha.

Věděla jsem, že dostat pomoc z Čech na Kapverdy, bude zejména finančně náročná věc (o logistice kontejnerové přepravy jsem v tu chvíli neměla ani páru), tedy ze začátku jsem neviděla tuto možnost jako příliš reálnou, protože na počátku prvního lockdownu nikdo nečekal, co nás čeká, ale byla jsem ale oslovena jinou organizací, působící na Kapverdách, abych pomohla naplnit český kontejner pro Kapverdy s tím, že odešleme pomoc společně. A tak jsem se místo truchlení vrhla do akce. Každý den po práci jsem objížděla dárce a vyzvedávala krabice, tašky a pytle obnošeného oblečení, hraček a bot, po večerech je třídila a balila dle velikostí do krabic. Mnoho z Vás posílalo věci přes celou republiku, obnošené i nové oblečení a boty, kojenecká mléka, léky, pleny, největší poklad na Kapverdách – kopačky , školní potřeby, hygienické a dezinfekční prostředky, šili jste roušky a pomáhali tak moc, až to bylo neuvěřitelné!

Dojímaly mě s láskou zabalené voňavé krabice plné oblečení pro děti, sem tam jsem při třídění mezi věcmi našla milý vzkaz, nebo obrázek od dětí a celé to vlastně bylo tak milé, že teprve až když jsem viděla naložený kontejner, uvědomila jsem si, že to byl fakt kus práce (a to jsem ještě netušila, že si to dám ještě jednou při vykládce a distribuci).

Nakonec sdílená přeprava nějak vyšuměla a já měla plný dům krabic a narozeniny na krku. Požádala jsem svou rodinu, přátele, kamarády a kamarády kamarádů i veřejnost, aby mi místo tradičních narozeninových darů, jako jsou květiny, lahve vína a bonboniery, poslali příspěvek na kontejner, a tak začala cesta mého prvního kontejneru pro Boa Vistu.

Děkuji svému muži, že do toho vždycky jde se mnou, děkuji honorárnímu konzulovi Kapverd panu Vladimíru Trkalovi a jeho přátelům za poskytnutí významného finančního daru, který umožnil vyslat kontejner v neuvěřitelně krátké době, děkuji kopačkové královně Pavle Vackové, díky které si splnilo svůj fotbalový sen už hodně přes sto kluků, holek, ale i dospěláků (na Kapverdách hraje fotbal fakt úplně každý!), ale také jí děkuji za propojení s @martinagavriely_official a následně @kamilasikl, díky kterým se na Kapverdy dostalo spousta oblečení a lahviček pro miminka, děkuji holkám Prosovým za neskutečné nasazení při akci „plyšáci“ a nekončící podpoře materiální i finanční. Děkuji Martinovi Zajíčkovi, se kterým jsme se nikdy neviděli, přesto jsme díky jeho velkorysým darům udělali mnoho a mnoho radosti, děkuju celému online týmu Exim, který mi vždy ochotně na poslední chvíli měnil letenku (a snad brzy znovu začne) a přidával další a další zavazadla, kterých bylo víc i jejich zásluhou, protože i oni podporovali a stále podporují mé úsilí, ať už jako tým, nebo jednotlivci, děkuju! Děkuji @hrubymoving_transport za obrovské množství krabic a moc milý přístup, moc šikovné @_verruka_ za několik plných aut pomoci i slova podpory, děkuji @jitka.houzarova , že je stejně nadšená, jako já ať jde o fotbalové dresy, nebo o mýdla, vždycky jde o toho se mnou a jednou určitě přijede na Kapverdy a udělá nám tu nádherné fotky, děkuju Sábě a Oldíkovi, kteří se krom podpory mých aktivit s láskou a humorem starali o mou zvířenu, kdykoliv jsem byla pryč. Díky Mundlíci, Cáfovi, Jandusovi,díky Lucce Vörosové, Janě Kalhousové, Denise Růžové i Hůrkové, Brig, Blance Pěrkové, Báře Vojtíkové, Terče Klápové, Sandře Göttlichové, @katerinastrykovajoga , Julii Bitter, Vendulce Fymanové a jejím kamarádkám, Ell Petříčkové, Šárce Kettnerové, Evě Havlové, @gaia_dreamcatchers , @zajezdy_jicin , mým dobrým duším se srdcem velikým jako celý okres Alče Marcelové a Petrušce Kačerové. Děkuji Káče, Móňě, Lence, Příše a dalším, kteří mě nejen zásobovali oblečením, ale taky mi vždy pomáhali přebírat zásilky a nakládat je do auta, děkuju Andrejce Pekárkové a děvčatům z Airsea.cz, kteří mi pomohli se ve všem zorientovat a především díky nim se kontejner v pořádku dostal na Boa Vistu. Děkuji Lence Bártové za její „kde můžu, pomůžu“, Norbertovi za pomoc s nakládkou, ze srdce děkuju Renče a Daníkovi za mnohem víc, než by se vešlo vepsat do těchto řádek, děkuju tátovi, kterej to se mnou nemá lehký, ale vždycky tu pro mě je. Děkuju Nelitovi a Hianiqueovi z mojí partnerské organizace Onze Estrelas, děkuju Costovi za poskytnutí skladu, děkuju Santosovým a Babei, že nás nikdy nenechali o hladu a žízni, děkuji Danymu, že nás vždycky odvezl, kam bylo potřeba, ať byl den nebo noc. Děkuju Odairovi a Miriam, Eduardovi a Tau a Dalidě za pomoc při distribuci. V neposlední řadě děkuju @ivka_fitbake za smršť nových followers v posledních dnech a nakopnutí pustit se do toho i podruhé..


Pokud chcete být součástí příběhu KONTEJNER II. již předem mnohokrát děkuji za finanční příspěvky na transparentní účet mé organizace Love Boa Vista z.s.

123-2016840257/0100 IBAN CZ27 0100 0001 2320 1684 0257, SWIFT KOMBCZPPXXX

Budete-li chtít potvrzení o daru pro daňové účely, do poznámky platby prosím uveďte svůj email a potvrzení zašlu obratem.

Pokud chcete přispět materiálně, prosím kontaktujte mě na emailu loveboavista@gmail.com


Děkuji! Obrigada!






466 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


Příspěvek: Blog2_Post
bottom of page