Vánoce tady na mě příliš nedýchají, žádné rozzářené výlohy, stromečky, ani koledy tu nepotkáte, jen v největším „nákupáku“ Boas Compras jsem zahlédla vánoční ozdoby, když jsem ve čtvrtek sháněla vajíčka. Potřebovala jsem upéct dort a cup cakes na narozeninovou oslavu Tiaga a Eliase, našich malých kamarádů z ulice a manžel slíbil Portugalcům z našeho domu, kteří zde pracovali na nějaké montáži a v neděli odlétají, že jim upeču skořicové šneky, kterými vždycky provoníme celý dům
a děláme jim chutě.. vejce nejsou, NO STRESS, koupím zítra!
V pátek ráno opět procházím kolem vánočních ozdob a bohužel dostávám
i stejnou odpověď: "Ka ten ov!" ŽÁDNÁ vejce -nejen v Boas Compras, ale i ve třech sámoškách v chudinské čtvrti, v místní nové tržnici, dalších třech čínských sámoškách na náměstí, ve staré tržnici a v jednom zapadlém obchůdku cestou domů – nic.. ani jedno jediné vajíčko!!!
Challenge accepted! Z 2,5vajíček, která jsem měla doma, jsem upekla dort a 8 cup cakes, skořicové rolky mají čas do soboty, tak kdyžtak upeču později, i když tím nabourávám svůj eco-eko (nomický) plán využít pečení trouby na minimálně dvě jídla, když už je nahřátá..
V pátek večer přijíždí loď ze Santiaga, tedy jsem na 100% přesvědčená, že veze také dostatek vajec! V sobotu se tedy relativně v klidu vypravím nejprve doplnit kredit do CVMovel, pak do Unitelu (je sobota, tedy jak jste se dočetli v předešlém článku, je třeba si zkontrolovat kredit), cestou potkám jediného krajana na ostrově, takže zajdeme na kafe, což se v následujících okamžicích projeví jako klíčová chyba. Při příchodu do obchoďáku vidím před vchodem lidi s platy vajec, s klidem v duši vstupuji dovnitř a míjím další lidi s platy vajec, jdu k pultu, potkávám pána
v červeném tričku s nápisem Boas Compras a platem vajec v ruce (aha, doplňuje..), sakra všichni ti, co si nesli ta plata vajec předtím měli taky červená trička! Tuším zradu.. Bo te ov, por favor? Nau.. Aha, takže všichni zaměstnanci Boas Compras si rozebrali všechna vejce a do prodeje nepřišlo vůbec nic.. Já bych Vás hnala, být Vaše šéfová... No nic, teď už jsem si jistá, že o vejce bude boj na celém ostrově, nasazuji tedy ostřejší tempo (všichni tu chodí dost pomalu, tedy rychlou chůzí chci vyzískat náskok, když si pospíším, určitě nějaká vajíčka ulovím..) a chvátám do nejbližších obchodů.. Ka ten ov! Ka ten ov! stále stejná odpověď, kterou dostávám na mé oblíbené vejcotrase chudinská čtvrť-dvě tržnice a všechny čínské sámošky.. Jóó kluci portugalský, jste bez skořicových šneků.. to už je teď víc než jistý..
V neděli ráno jsem se probudila a uvědomila si, že je vlastně první adventní neděle. Potichu jsem se vyhrabala z ložnice a šla nám adventně vyzdobit africký příbytek – tedy zalovit v jedné z krabic a najít tam nesmrtelný adventní věneček z loňska se šiškami, ořechy a bukvicemi od mojí Renky, vyměnila jsem svíčku, uvařila čaj a když je ta adventní neděle, co takhle palačinky.. jo tak prd palačinky, ty vejce, že jo.. ok, místo palačinek ovesno-jablečné placičky a prosebný telefonát kamarádům do Bofareiry, jestli nemají nějaká vajíčka od jejich slepiček navíc, protože dřív než ve středu (s další lodí ze Santiaga) prostě vejce nebudou a to ještě předpokládám, že zdaleka neproběhne saturace trhu (zejména pokud červení trollové z Boas Compras opět zaútočí)!
Svíčka na adventním věnci plápolá, vajíčka jsou v procesu, jdu prát.. růčo, protože pračka stále čeká na jednu matičku, která cestuje ze Salu, aby zase mohla fungovat. V rámci eco-eko procesu jsem na Kapverdy přivezla na praní pytlíček TERRAWash, co stojí majlant (asi 1400,- a má vydržet 365 pracích cyklů), nějakým záhadným způsobem aktivuje molekuly vody a nějak je mění, že to prostě pere a nemusí se používat chemie. Vyperu, vyždímu, vodu vylévám do wc a manžel mi stojí za zády, že potřebuje nutně čůrat – uvolňuji koupelnu, slyším spláchnutí a manžela „Baby, we have problem!“ Než to dořekl, bylo mi to jasný, vylila jsem tu vodu i s tímhle zázračným pytlíkem a ucpala hajzlík.. pecka! Manžel fasuje gumové rukavice, drát z rozebraného ramínka, hodinu se bezvýsledně snaží a situaci vyhodnocuje jako bezvýchodnou! Po pár telefonátech máme číslo
na instalatéra, který zaplať pánbůh přijede za pár minut, tlakovkou pošle můj eco-eko pytlíček do věčných lovišť, zinkasuje přátelskou cenu 20 euro, v totalu jsem tam tedy za cca 80euro i s pytlíčkem, a mizí v dáli.. Úplně na mě dýchá ten Duch Vánoc :-)
Ještě, že mezitím volá kamarád z Bofareiry, že je před barákem a má pro nás ty vajíčka! Prosili jsme o pět, ale dostali jsme pět od Santosů, pět od Belly a pět od Hianiqua. Jsme zachráněni a já mám dneska Štědrý den! Děkuji Bofareiro! Muito obrigada Bofareira!
A Vám ostatním krásný advent! Petra & Tu
Comments